Historie Vratislavského domu
Vratislavský dům | Historie Vratislavského domu
V současnosti slouží Vratislavský dům v Třeboni k ubytování a pohoštění pocestných. Historie domu je však mnohem rozmanitější. Historie domu se přímo váže k historii samotného města Třeboň.
Historie města Třeboň
Rozsáhlé bažinaté území po obou stranách hranice Jižních Čech a Rakouska získal jako výsluhu od krále Vladislava Vítek z Prčic – nejstarší známý předek rodu Vítkovců. A právě přes tento močálovitý kraj plný neproniknutelných hvozdů vedly strategické kupecké stezky.
I založil podnikavý Vítek na křižovatce obchodních cest koncem 12. století trhovou osadu. Tento Witknow, Wittingau nebo také Witigenowe – Vítkův luh – tvořilo protáhlé tržiště obklopené dřevěnými domy prvních obyvatel i s malým románským „semínkem“ Vratislavského domu. Protilehlý panský dvorec se postupně přeměnil na tvrz, poté na kamenný hrádek, až se z něj stal zámek. Mezi Dvorcem a Vratislavským domem stávala také první radnice (dnes tzv. Ruthardovský dům).
Do konce 13. století se trhová osada přeměnila v čilé ohrazené městečko s farním kostelem. Český název Třeboň dodnes naznačuje, že středověké město kdysi vzniklo tříbením/vykácením lesa. Z původní mýtiny se v 1. polovině 14. století stává město poddanské ovšem s právem měst královských včetně výsadby na dovoz soli.
V 2. pol. 14. stol. získávají třeboňské panství potomci Vítkovců – Rožmberkové s červenou růží v erbu – a s nimi přichází do Třeboně éra geniálních stavitelů a rybníkářů, kteří z nepřístupných bažin vytvořili malebnou říši lesů, polí a vod. Z tohoto 600 let starého dědictví těžíme všichni až dodnes.
O něco později přestavěli rožmberští bratři svou gotickou tvrz na pohodlnější kamenný hrádek. Farní kostel nahradil gotický dvojlodní kostel, který se stal předlohou pro řadu dalších kostelů na jihu Čech a Moravy. Pro hlavní oltář byly kolem r. 1400 zhotoveny deskové obrazy od proslulého Mistra třeboňského oltáře a půvabná opuková socha Třeboňské madony – dílo tzv. krásného slohu.
http://platforma-reset.cz/Jednoduché hradby s vodními příkopy v kombinaci s bažinatým terénem vytvářely z Třeboně velmi strategickou a téměř nedobytnou pevnost, o čemž se r. 1423 a 1425 přesvědčili i bratři husité.
K rozkvětu rožmberské Třeboně ke konci 15. stol. nadále přispělo i nařízení krále, které stanovilo, že všichni formani z Budějovic a Krumlova jezdí do Jindřichova Hradce přes Třeboň a dále byl ve městě ustanoven cech krejčovský a ševcovský.
Historie Vratislavského domu
V roce 1520 patřil Vratislavský dům Sládkovi Hrdému a od r. 1555 je majitelem uveden Beneš Frankys. Při požáru r. 1562 lehlo dřevěné hrázděné gotické město popelem a na původních parcelách začaly postupně vyrůstat zděné domy renesanční. Původní kamenný hrad byl tehdy přestavěn na renesanční zámek a přivítal slavné alchymisty Johna Deeho a Edwarda Kelleyho.
A právě v této době se vynořuje šlechtický rod Vratislavů z Mitrovic a za výhodných podmínek získává náš strategický pozemek naproti zámku. Z původního domu zůstalo pouze staré románské zdivo v srdci budovy, na kterém Vratislavové postavili svůj renesanční Vratislavský dům. Ovšem v roce 1607 jsou bratři Vratislav, Václav a Vilém povýšeni do panského stavu. A v témže roce uzavírá Adam Vratislav z Mitrovic výhodný sňatek s Barborou Rúthovou, čímž se Vratislavové stávají majiteli vesnice Dírné asi 40 km severně od Třeboně, kterou obývají příslušníci jejich rodu dodnes. A tak rokem 1609 rod Vratislavů z Třeboně opět záhadně mizí.
Z doby Vratislavské (1562 -1609) pochází dochované prvky renesanční:
- pozůstatek zděného půlkruhového loubí na pilastrech vpravo dole v průčelí (není průchozi)
- renesanční křížové klenby ve sklepení
- renesanční křížové klenby s lunetami a hřebínky v přízemí
- fragmenty renesanční sgrafitové omítky pod stávající omítkou
- systém arkád a nik ve zdi k sousednímu domu na náměstí
- první nika v přízemí od vstupu mohla sloužit jako vchod do sousedního domu
- první arkáda v 1. patře poblíž průčelí domu spojovala dům s domem sousedním
- dvě niky v 1. patře sloužili k prosvětlení vnitřní střední partie domu
- renesanční šťít rozdělený na 2 vlaštovčí křídla a za ním dvě sedlové střechy z nichž levá byla větší a pravá menší se nachází značně ohořelý pod dalšími úpravami
Vratislavy r. 1609 střídá další nižší šlechtický rod Ruthardů Mirotických z Malešova, který na náměstí vlastnil již vícero nemovitostí včetně tzv. Ruthardovského domu. Nový majitel, Jan Ruthard Mirotický z Malešova, byl příbuzným Mikuláše Rutharda z Malešova, posledního z trojice slavných třeboňských rybníkářů. O 9 let později v pohnutém roce 1618 znovu zakokrhal červený kohout a Vratislavský dům vyhořel společně se zbytkem města a písemnými záznamy z této doby.
Krátce po bitvě na Bílé hoře odolávala vzbouřená stavovská Třeboň obléhání pasovských vojsk generála Marradase až do února r. 1622, kdy se vyhladovělí Třeboňané vzdali. Ruthardové dokázali již v r. 1623 opravit štít domu a pokračovali v renovaci. Ve své závěti z r. 1629 převedl Jan Ruthard Vratislavský dům na svou ovdovělou choť, paní Ludmilu Mirotickou, aby podělila sebe a nezletilé děti. I nezbývalo paní Ludmile než se znovu provdati. Roku 1640 přežila strašnou morovou ránu, aby si r. 1651 užila dědických sporů s vlastním synem a následně prodala dům Matyáši Pirglerovi.
Již roku 1656 kupuje dům Tobiáš Prattenberger za 1350 kop míšenských a v r. 1672 jej pak v dosti požkozeném stavu prodává Janu Kazilovi, měšťanovi a spoluradnímu třeboňskému, který jej opravil a zvelebil.
Z doby 1672 – 1700 pochází dochované prvky pozdně renesanční nebo raně barokní:
- po navýšení sousedního domu nebylo možné prosvětlovat dům arkádami ve společné zdi a tak byly zřízeny střešní osvětlovací vikýře se zamřížovanými okny. V partii podkroví se dochovaly obě kované mříže a současná okna jsou na místě oken dřívějších.
- kamenný portál vzadu na dvorku
Následně se domu r. 1710 ujímá Melichar Cibuška za 1000 zlatých rýnských. Další požár léta páně 1723 se postaral o následnou úpravu domu a štítu na barokní. Vdova Terezie Cibušková pak prodala v r. 1740 dále vylepšený dům svému zeti Filipovi Thurnerovi za 2000 zlatých rýnských.
Z doby 1723 – 1740 pochází dochované prvky barokní:
- zbytky barokních terakotových nátěrů pod stávající omítkou
- přístavek na zadní části domu
- zpevnění zadního štítu dvěma podpěrovými sloupky a zpevnění rohů
- zeď v 1. patře předělující místnosti mezi zdvojeným oknem a jednoduchým
- stávající využití okenních prostorů a typ oken včetně šambrán okolo nich (okna v průčelí bývala do té doby vyšší, některá okna v ulici bývala slepá)
- průchod ze sousedního loubí byl zazděn a průčelní oblouk zúžen
Vdova Ludmila Thurnerová, rozená Cibušková, pak postoupila dům r. 1742 svému druhému manželovi Josefu Schatzovi.
Roku 1773 se domu ujal Karel Solberger za pouhých 1400 zlatých rýnských, což nasvědčuje, že dům nebyl příliš udržován. Během zhoubného požáru v r. 1781 stál Vratislavský dům se srdcem města opět v plamenech.
Z doby 1781 – 1800 pochází dochované prvky klasicistní:
- oprava štítu
- klasicistní krov a systém komínů
- klasicistní stropy nad celým 1. patrem, které vydržely téměř sto let až do příští rekonstrukce
- klasicistní dveře s původním kováním, které jsou vsazeny do kameného portálu vzadu na dvorku
- zaslepení první niky v přízemí od vstupu, která do té doby mohla sloužit jako vchod do sousedního domu
- nový vchod z náměstí, který lemuje původní kamenné ostění a stoupají k němu původní kamenné schody.
- dřevěná polychromovaná socha Nejsvětější trojice – Otce, Syna a Ducha svatého v průčelí domu
V roce 1808 převedla vdova Antonia Solbergerová dům v hodnotě 6937 zlatých na svého syna Františka Solpergera, měšťana a obchodníka. Suma odpovídá státnímu bankrotu, ale i dobrému stavu nemovitosti.
Poté Vratislavský dům opět postupně chátral, než se r. 1866 dočkal vskutku ambiciózního majitele. Tento Antonín Břeský z Birkenfelsu hned téhož roku zazdil loubí, které navazovalo na loubí sousedního domu na náměstí a končilo v polovině našeho průčelí. Soused, zakladatel Bertiných lázní a učitel, pan Hucek, své loubí následně také zazdil. Pan Antonín Břeský zahájil o rok později nákladnou historizující přestavbu celého domu, která vycházela z ideálů romantismu tehdejší doby. A právě tehdy nabyl v jádru renesanční Vratislavský dům svou historizující renesanční podobu, kterou si uchoval až dodnes. Pan Antonín po sobě zanechal mnoho dobrého včetně hřbitova u Sv. Alžběty. Na druhou stranu se zapletl s bankou, podlehl moci peněz a následně utonul v dluhu 58 000 zlatých. Za tuto částku bylo možné pořídit i takových 8 domů na náměstí.
Z doby 1867 – 1898 pochází dochované prvky romantické, historizující:
- bosaz, sambrany, cimbruri a vetrna korouhvicka – (stylizace renesančních sgrafitových psaníček) po celé fasádě
- romantický štít stylizovaný jako zuby cimbuří s kovanou větrnou korouhvičkou vodorovné podokenní římsy
- sdružení oken do dvojic na boční straně
- historizující točité schodiště včetně ornamentálního litinového zábradlí a kamenných gotizujících sloupů
- ploché stropy s fabiony v 1. patře
- kovaný závěs vývěsního štítu v průčelí
Roku 1901 zakoupili Vratislavský dům manželé Jan a Matylda Tesařovi, kteří opatřili průčelí párem dřevěných výloh Závodu koloniálního a lahůdkářského a obchodu U města Paříže. Pamětnice, p. Podoláková z Břilic, chodila k Tesařovým nakupovat s maminkou a vzpomíná, že p. Tesař byl dobrý člověk a pokaždé jí dal cukrátko od cesty. Roku 1930 přešla polovina budovy po Matyldě na Jana Tesaře staršího. V roce 1948 získali třetinové vlastnické podíly Marie Broukalová, Božena Dušková a Dr. Jan Tesař.
V r. 1960 se Vratislavského domu zmocňuje stát a následuje 40 let úpadku. Do 80-tých let fungovala v přízemí prodejna potravin lidově vzpomínána podle svých provozovatelů „U Hrubejch“. Rakousko-uherské dřevěné výkladce padly za oběť státní a památkové péči v r. 1980.
Ruinu Vratislavského domu pak r. 1991 restituovali potomci bývalých vlastníků. Provedli nevyhnutelnou opravu střechy, která byla stejně jako zbytek domu v havarijním stavu.
Od roku 1999 je majitelem domu rodina Formánkových. Na základě stavebně historického průzkumu a soukromého pátrání zahájili r. 2001 projekt celkové rekonstrukce. Zachránili a zvýraznili všechny dochované architektonicky cenné prvky Vratislavského domu.
Vratislavský dům s románským srdcem z pravého renesančního zdiva nese viditelnou památku na řadu svých správců. Naši předkové o něj v průběhu osmi staletí pečovali, abychom my všichni, teď a tady, mohli využívat daru tohoto dědictví. Dnes slouží Vratislavský dům svému původnímu účelu, pro který byl již ve 12. století vytvořen. Poskytuje domov a služby domácím, místním i pocestným. Najdete zde ubytování v penzionu, restauraci i další služby.
Historické fotografie Vratislavský dům
Připravujeme